Oslavy Vánoc v Latinské Americe vycházejí z pojetí Vánoc ve Španělsku, které tuto oblast kolonizovalo. Časem si ale každý stát přizpůsobil oslavy po svém, takže vznikly nové a zajímavé tradice v každém z nich.

Společným rysem zůstává, že ve většině států děti dostávají dárky až od Tří králů a samotné Vánoce se slaví spíše zábavou a večeří. Vliv severoamerické kultury na vánoční svátky není nijak vysoký, takže Santa Claus ani Papa Noël nedostávají od dětí ve většině Latinské Ameriky prakticky žádná přáníčka.

Jedním z pojítek mezi latinskoamerickými státy je, že jsou obvykle silně katolické. Na rozdíl od těch evropských je proto celá řada latinskoamerických tradic mnohem silněji napojena na křesťanství.

MEXIKO

Oslavy narození Ježíše Krista jsou v Mexiku velmi barvité a živé. Jednou z nejvýraznějších mexických tradic jsou takzvané "posadas". Jsou to průvody, které začínají devět dní před Štědrým dnem a jejich účastníci si při nich připomínají putování Josefa s Marií. Klepou při tom na dveře svých sousedů a žádají je o nocleh, zpívají jim písně, až je nakonec přijmou a společně povečeří.

Součástí posadas jsou i různé tradiční pokrmy a nápoje, děti rozbíjejí slavné mexické pytle s cukrovím, piñatas.

Na Štědrý den se všichni účastní mše a oslavy pokračují až do Tří králů, kteří v noci nechají dětem dárky. Po celé Latinské Americe se také chodí na půlnoční mši, jíž se tu říká "Kohoutí mše", protože kohout byl jedním z prvních, kdo se dozvěděli o narození Ježíše.


STŘEDNÍ AMERIKA

Oslavy ve střední Americe se podobají mexickým, rozdíly jsou jen velmi malé. Svátky začínají 12. prosince, což je den Panny Marie Guadalupské, která je patronkou Latinské Ameriky. V tento den se děti oblékají do mayských krojů, hrají na indiánské nástroje a pojídají sladkosti.

Často se také v kostelích i na jiných veřejných místech inscenují biblické příběhy lehce přizpůsobené původní americké kultuře. Obvykle jsou o putování Josefa s Marií, narození Ježíše Krista a jeho vítání v Betlémě. Největší tradici mají tyto scénky v Salvadoru.

Na štědrovečerním stole mají místní obvykle krocana nebo slepici a placky zvané "tortillas" plněné různými směsmi z rajčat a masa, typickým vánočním nápojem je „tamal“ z kukuřičné mouky a kakaa.


KARIBIK

Portoriko, Dominikánská republika a Kuba slaví vánoce téměř stejně. Na štědrovečerním sole najdeme po mši pečené vepřové, kuřecí nebo slepičí frikasé, rýži s fazolemi, saláty, turrón – cukroví původem ze Španělska a banánové sladkosti.

Na Kubě byly od roku 1960 Vánoce z ideologických důvodů zakázány, v roce 1970 dokonce vyloučeny z kalendáře. Silně křesťanská část Kubánců je ale navzdory režimu slavit nepřestala, často se kvůli nim i potají scházeli. Před několika lety v rámci příprav na návštěvu papeže Jana Pavla II. dovolila komunistická vláda pořádat k vánocům drobné oslavy a v současné době již opět začínají být zcela běžným svátkem.

JIŽNÍ AMERIKA

V Jižní Americe dětem nosí dárky Ježíšek podobně jako u nás.

V Peru existuje na svátek Tří králů velmi zajímavý zvyk, který zbavuje Tři krále jejich náboženského významu. Tři králové představují tři kultury, které mezi sebou bojují, což se inscenuje jako souboj na koních v ulicích měst. Vítězství každého z nich má různý význam – vyhraje-li bílý španělský král, přijde chudoba a špatná úroda; pokud vyhraje černý král, přijdou epidemie různých vážných chorob a pouze vítězství indiánského krále předznamenává dobrý rok.

Ve velkých městech v Argentině a Brazílii se lidé přiblížili Evropanům asi nejvíc ze všech Latinoameričanů – ujala se zde tradice vánočního stromečku. Argentinci a Brazilci jej zařadili mezi vánoční dekoraci spolu s betlémy a jmelím, jež jsou jinak rozšířenou vánoční ozdobou v celé Latinské Americe.