ZAJÍMAVOSTI / Příroda

Rozkvetlá rezervace divokých koní. Botanický výzkum zjistil přes sto kvetoucích druhů za pouhé dva týdny
 
Autor / zdroj foto: Michal Köpping

Jen těžko uvěřitelnou pozitivní proměnou prošla od svého založení rezervace divokých koní a dalších velkých kopytníků, která vznikla v roce 2015 u středočeských Milovic. Původní zanedbané pozemky plné černých skládek, kterým dominovalo několik málo druhů agresivních trav, postupně vystřídaly druhově bohaté pastviny.

Jen těžko uvěřitelnou pozitivní proměnou prošla od svého založení rezervace divokých koní a dalších velkých kopytníků, která vznikla v roce 2015 u středočeských Milovic. Původní zanedbané pozemky plné černých skládek, kterým dominovalo několik málo druhů agresivních trav, postupně vystřídaly druhově bohaté pastviny.

Jejich pestrost překvapila i vědce, kteří v lokalitě v minulých týdnech prováděli výzkumy. „Ačkoli vyhodnocení všech dat bude trvat delší dobu, již dnes se dá bez nadsázky říci, že projekt pastvy velkých býložravců představuje jeden z vůbec nejúspěšnějších počinů v oblasti velkoplošného managementu nelesní krajiny v České republice. Jen v rozmezí dvou týdnů jsme zaznamenali přes sto kvetoucích takzvaně entomofilních, tedy hmyzem opylovaných druhů rostlin,“ upozornil botanik Štěpán Janeček z přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Ten ocenil nejen množství kvetoucích druhů, ale i rozmanitost stanovišť, kterou divocí koně, zubři a zpětně šlechtění pratuři dokázali vytvořit. „Díky aktivitě velkých kopytníků zde vznikla na desítkách hektarů unikátní mozaika druhově bohatých suchých širokolistých trávníků s prvky trávníků mezofilních luk a malých narušovaných ploch představujících přirozená stanoviště ruderální vegetace. Nejen samotné trávníky, ale i tato obnažená místa se stávají útočištěm ohrožené taxonů mizejících z naší zemědělské krajiny,“ zdůraznil Štěpán Janeček a navázal: „Pastva velkých býložravců se tak ukazuje jako velice efektivní nástroj pro ochranu, obnovu a péči o přírodně cenné luční biotopy.“

Sčítání aktuálně kvetoucích rostlin opylovaných hmyzem se uskutečnilo v rámci rozsáhlého botanicko-entomologického výzkum zaměřeného na rostliny a jejich opylovače, který probíhá na pastvinách velkých kopytníků v bývalém vojenském výcvikovém prostoru Milovice. „Nápad spočítat aktuálně kvetoucí druhy rostlin přišel poté, co kolegové z Karlovy univerzity oznámili, že mají vybavení na sledování pětatřiceti druhů rostlin, ale v rezervaci jich kvete mnohem více. Takže musejí rozmýšlet, které z nich do výzkumu zahrnout,“ vysvětlil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Nečekaně vysoký počet kvetoucích druhů tak odstartoval neplánované sčítání. „Vědomí, že se jistě dostaneme na 50 druhů, bylo samo o sobě vzrušující. V následujících dnech jsme tedy spojili síly a dali dohromady seznam kvetoucích bylin z těch částí pastvin, kde momentálně v terénu pracujeme. Když jsme se dostali na 106 druhů, říkali jsme si, že milovická pastevní rezervace kvete o 106. Nakonec jsme zjistili ještě dalších pět druhů, takže celkem v rezervaci kvete 111 druhů, což dalece předčilo naše očekávání,“ dodal Miloslav Jirků s úsměvem.

Podle jeho slov přitom zcela jistě nejde o kompletní seznam. „Řadu vzácnějších druhů, které se vyskytují v menších počtech, jsme určitě přehlédli. Navíc řada vzácných druhů, včetně několika zákonem chráněných, přitom v době sčítání již nekvetla nebo se teprve chystala kvést. Například chráněný kozinec dánský dokvetl před několika týdny a dnes již vytváří lusky se semeny. Naopak hořec křížatý a divizna brunátná se během sčítání na kvetení teprve připravovaly,“ poznamenal Miloslav Jirků.

Vědci zároveň zdůrazňují, že sečtených 111 druhů nepředstavuje kompletní výčet místní vegetace. Seznam nezahrnuje trávy a jiné rostliny opylované větrem. Pro biologickou rozmanitost lokality jsou totiž klíčové právě květiny. „Vysoký počet kvetoucích druhů produkujících nektar a pyl je důležitý pro fungování zdravých populací motýlů, včel a jiných opylovačů. Rostliny a opylovači spolu prodělali miliony let evoluce a vzájemně se přizpůsobovaly jeden druhému. Výsledkem je, že různé skupiny či dokonce jednotlivé druhy hmyzu se specializují na určité skupiny rostlin a naopak rostliny se barvou a celkovou morfologií květů přizpůsobily určitým skupinám opylovačů,“ upozornil Miloslav Jirků a navázal: „Má-li vztah rostlina opylovač fungovat, musí sosák do květu zapadnout jako klíč. Většina druhů hmyzu proto navštěvuje jen určité druhy a rody rostlin. Platí tedy, že čím více různých druhů nektarodárných bylin na lokalitě roste a kvete, tím více druhů hmyzu zde může žít.“

Z krásy rozkvetlých pastvin zatím bohužel návštěvníci rezervace mohou vidět jen malou část. Úřady totiž v minulých letech rozhodly, že zhruba třetina rozlohy pastevní rezervace musí zůstat bez pastvy. „Návštěvníci, kteří procházejí po okružní stezce kolem milovické pastviny, mohou bohužel vidět hlavně degradované porosty dominantních trav, případně plevely na bývalém poli. Ty lemují okružní stezku na šedesáti procentech její délky. Vůči veřejnosti i přírodě bylo toto rozhodnutí poměrně necitlivé. I s ohledem na pozitivní výsledky současného botanického výzkumu v pasené části rezervace se budeme snažit s úřady dále jednat a dosáhnout změny původního rozhodnutí,“ konstatoval Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

V místech, kde se pasou velcí kopytníci, odborníci oceňují rozsah i rychlost pozitivní změny. „Ukazuje se, že pastva velkých býložravců má jednoznačně pozitivní vliv na stav místního ekosystému,“ řekl botanik Milan Chytrý, z přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. „Před rokem 2015 zde byl druhově chudý hustý porost vysokých trav, které vytlačily většinu kvetoucích bylin. Zavedení pastvy tento biologicky nežádoucí stav rychle změnilo a dnes jsou zde na obrovských plochách květnaté travní porosty s roztroušenými keři,“ navázal Milan Chytrý.

Podobný typ extenzivní pastevní krajiny byl podle jeho slov v českých nížinách kdysi hojný a poskytoval biotop velkému množství rostlinných druhů. „Po opuštění většiny pastvin během 20. století začala krajina zarůstat a řada rostlin a na ně vázaného hmyzu postupně mizely. Do Milovic se teď tyto druhy postupně vracejí. Unikátní je zde i obrovská rozloha souvislých extenzivních křovinatých pastvin, jakou dnes v teplých nížinách České republiky asi nikde jinde nenajdeme. Pozoruhodné na tom je, že se společnosti Česká krajina podařilo tento ekosystém obnovit a udržovat během krátké doby s minimálními náklady. Je to výborný příklad pro podobné projekty v jiných lokalitách,“ dodal Milan Chytrý.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět zasláním zprávy ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz nebo na e-shopu www.zelenadomacnost.com.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Semix, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Zelená domácnost, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Megabooks CZ, Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.

Autor / zdroj: Dalibor Dostál

Partneři

Aguglia
Aktivní dítě
Maminčino koření
IP Polná
WWW design
hanakservis
Vitakraft
Koyo Bearings Česká republika s.r.o.