AKTUÁLNĚ / Krimi

Na Kolínsku otrávili motáky. Ornitologové letos zaznamenali už 54 otrávených ptáků. Více než za celý loňský rok
Speciálně vycvičený pes Viky (vlevo), který v terénu pátrá po otrávených návnadách a jejich obětech. Vpravo je roční fenka Irbis, která je nyní ve výcviku. Na snímku s motákem pochopem, kterého Viky nalezl 20. dubna 2021 na Kolínsku.  
Autor / zdroj foto: Klára Hlubocká

Kolínsko

Na Kolínsku byli v uplynulých dnech nalezeni tři otrávení motáci pochopi a krkavec velký. Zahynuli pravděpodobně po otravě karbofuranem. Česká společnost ornitologická (ČSO) letos eviduje už 54 otrávených ptáků napříč celou republikou. Je to více než za celý loňský rok.

Mrtvé dravce vyhledává speciální psí jednotka ČSO psovodky Kláry Hlubocké, která letos zdokumentovala a předala policii již 20 případů otrávených zvířat. Od vzniku terénní jednotky v roce 2017 předala ČSO orgánům činným v trestním řízení 94 případů s 250 oběťmi. Kriminalisté vyšetřují případy jako trestné činy a traviči hrozí až pět let vězení. V Česku ale dosud nikdo nebyl za trávení odsouzen. Ornitologové apelují na veřejnost, aby se s případnými informacemi o trávení a pokládání otrávených návnad obracela na policii.

Chystali se zahnízdit, místo toho byli otráveni. Tři zabití dravci motáci pochopi byli tento týden nalezeni na Kolínsku. „V pondělí 19. dubna nám nálezce oznámil mrtvou samici motáka pochopa, kterou ale ještě ten den z místa někdo odklidil.  V úterý jsme ve vzdálenosti asi 100 metrů našli na louce dva další mrtvé motáky, samce a samici, u zbytků bažanta. Dravci byli v poloze typické pro otravu – zaťaté pařáty a roztažená křídla, jak umírali v křečích. O dalších 100 metrů dál byl mrtvý krkavec velký. Ten už byl výrazně staršího data úmrtí, pod ním byli mrtví brouci, kteří rovněž ukazují na otravu,“  říká psovodka ČSO Klára Hlubocká, která se zaměřuje na vyhledávání otrávených zvířat v terénu a je jedinou specialistkou tohoto druhu v Česku.

Případ mrtvých motáků ČSO zdokumentovala a předala kriminální policii, která ho vyšetřuje jako trestný čin. Psí jednotka ČSO od doby svého vzniku v roce 2017 předala policii celkem už 94 případů, jejichž obětmi se stalo 250 ptáků. Letos je to už 20 případů.

Od začátku roku ČSO zaznamenala 54 otrávených ptáků, to je více než za celý loňský rok. „Mezi otrávenými dravci je letos i 10 vzácných luňáků červených. Otráven, nebo možná zastřelen, byl i orel královský, který patří k nejohroženějším dravcům Evropy. Loni jsme spočítali pouhých 13 párů, přičemž poprvé v historii počet překročil desítku. Vyvedených bylo ale jen 7 mláďat. V takto malé populaci je jeden usmrcený dospělý pták nenahraditelnou ztrátou. Trávení je v Česku opravu vážný problém, a to napříč celou republikou,“  upozorňuje ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.

Reálný počet otrav je ale ještě vyšší než případy zaznamenané ČSO. „Na celou republiku máme pouze jednu psovodku. Aby se podařilo konečně dopadnout traviče, je potřeba i pomoc veřejnosti. V případě nálezu podezřelých uhynulých ptáků může veřejnost pomoci ohlášením. Pokud k trávení dojde v našem okolí a máme informace, které by mohly k usvědčení traviče pomoci, podejme svědectví. A pomoct lze také jasným postojem v rodině i mezi přáteli, že trávení je naprosto neakceptovatelné. Nejbližší rodina a přátelé traviče totiž často o jeho počínání vědí. V takovém případě zkrátka není možné trávení jen tiše tolerovat,“  upozorňuje Vermouzek.

Psovodka Hlubocká v terénu pátrá po otrávených návnadách a jejich obětech s Chesapeake Bay retrívrem Vikym. Ten je speciálně vycvičený, aby nález psovodce pouze označil a nijak se u něj nezdržoval, aby mu nehrozilo otrávení vdechnutím jedovatých výparů.

Psí jednotka ČSO se loni rozšířila o fenku Irbis, které je nyní rok a právě podstupuje náročný výcvik. „Irbis se seznamuje s prací v terénu, zlepšuje si kondici a vytrvalost. Učí se od Vikyho, co dělat, když něco najdou. Prozatím pracuje pouze cvičně. Daří se jí, ale ještě bude nějaký čas trvat, než se zapojí naostro do vyhledávání otrávených návnad a zvířat. Tahle disciplína je velmi nebezpečná a nelze riskovat její zdraví, dokud si nebudu stoprocentně jistá, že ví, jak má postupovat, a například něco neolízne,“  říká Hlubocká.

Traviči a pytláci k trávení zvířat nejčastěji používají zvláště brutální způsob usmrcení – nástrahu s nervovým jedem karbofuranem, po jehož požití zvíře umírá bolestivě v křečích, nemůže dýchat, bolestivě roztahuje křídla a svírá pařáty. Jed je nebezpečný a smrtelný i pro člověka. Vstřebává se i kůží či vdechnutím.

Samotné držení jedu karbofuranu je trestným činem a v celé Evropské unii je jeho držení zakázané už od roku 2008 pro jeho přílišnou jedovatost. Dříve se užíval jako pesticid v zemědělství. Několik kapek tohoto jedu dokáže spolehlivě usmrtit prakticky jakéhokoliv živočicha.

Za rok 2020 ČSO zaznamenala 51 nelegálně zabitých ptáků. Většinou šlo o otravy, ale jednalo se i o zastřelení. Od roku 2017, kdy existuje terénní psí jednotka, ČSO zdokumentovala a předala policii 94 případů, jejichž obětí se stalo 250 zvířat. Letos si policie od ČSO převzala už 20 případů. Počet otrávených ptáků, které letos ČSO eviduje, je 54. Další 3 káně lesní byly zastřeleny.

Autor / zdroj: Věra Sychrová

Partneři

Aguglia
Aktivní dítě
Maminčino koření
IP Polná
WWW design
hanakservis
Vitakraft
Koyo Bearings Česká republika s.r.o.